Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Patologie adnex
BARANCOVÁ, Iveta
Pojem adnex pochází z latinského slova nexus neboli spojení a je využíván v gynekologii a kožním lékařství. Gynekologická adnex zahrnuje vnitřní pohlavní orgány ženy bez dělohy, tj. vejcovody a vaječníky. V životě každé ženy mohou nastat stavy, kdy žena pociťuje bolesti břicha. Nemusí se vždy jednat o bolesti vážné, avšak pokud bolesti přetrvávají, je nutné, aby byl vyšetřen jejich původ. Během diagnostiky je důležité myslet také na to, že žena je náchylná k různým onemocněním spojenými s gynekologickými adnex. Tato práce se zabývá patologickými stavy gynekologických adnex, tudíž záněty vejcovodů a vaječníků, ovariálními cystami, endometriózou adnex a benigními, ale i maligními novotvary lokalizovanými ve vejcovodech a vaječnících. Jelikož je každá žena ve fertilním věku ohrožena také mimoděložním těhotenstvím, je tento typ těhotenství považován za patologický, tudíž je zahrnut v této práci také. Pro tuto práci je zpracováno 40 vzorků odňatých gynekologických adnex na oddělení gynekologie Nemocnice Tábor, a.s. Zdokumentovaná je vybraná část vzorků adnex. Vzorky jsou zpracovány ve všech úsecích histologické laboratoře, jsou zhotoveny histologické preparáty, ze kterých je dále stanovena diagnóza. Preparáty jsou obarveny základním histologických barvením Hematoxylin-eosin, ale i speciálními metodami Hematoxylin-van Gieson a Goldnerův trichrom. Práce obsahuje i statistické vyhodnocení výskytu onemocnění gynekologických adnex za období od roku 2015-2019, která byla diagnostikována na oddělení patologie Nemocnice Tábor, a.s. V tomto vyhodnocení je zahrnuta také ženská sterilizace, protože její počet za dané období vzrostl. Sterilizace zde zahrnuta byla provedena vždy se souhlasem pacientky a na její vlastní žádost např. během plánovaného císařského řezu.
Live cycle of the free-living amoeba. Differentiation of amoebae of the genera Acanthamoeba and Balamuthia
Klieščiková, Jarmila ; Nohýnková, Eva (vedoucí práce) ; Ondriska, František (oponent) ; Walochnik, Julia (oponent)
Volně žijící améby Acanthamoeba spp. a Balamuthia mandrillaris jsou původci závažných onemocnění člověka: vzácné, většinou fatální granulomatózní amébové encefalitidy (obě) nebo keratitidy (akantaméby). Jedním z důvodů neúspěšné terapie je schopnost trofozoitů obou organizmů vytvářet rezistentní stádia - cysty, které lze najít také v postižených tkáních. V naší práci jsme zjistili, že encystace u akantaméb vyžaduje kromě jiného přítomnost fungujícího Golgiho aparátu, který se podílí na trasportu materiálu pro stavbu cystové stěny na povrch buňky; glykogenfosforylázy, enzymu, který degraduje glykogen na podjednotky glukózy využívané encystující buňkou pro syntézu celulózy a dvě nově exprimované celulóza syntázy. Syntéza celulózy u akantaméb není inhibovaná známými herbicidy. Kromě celulózy jsme v cystové stěně akantaméb detekovali -mannan a -1,3-1,4-glukan (lichenin). Zatímco celulóza je přítomna ve vnitřní (endocystě) a zevní stěně (exocystě) cysty, -mannan a lichenin se nacházejí pouze v endocystě. Lichenin, který byl u protozoí v naší studii detekován vůbec poprvé, má podobnou stavbu jako lichenin ječmene. Je tvořen především celobiózou a celotriózou s menším podílem celotetrózy. Použitím stejných metod jako u akantaméb se nám nepodařilo detekovat žádný cukerný zbytek v cystové stěně...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.